be organix
o nás

Jak to začalo

Martin:
 

Píše se rok 2012 a chystám se na svoji první expedici do Jižní Ameriky. Vysněný cíl - šestitisícové Chimborazo. Při toulkách Ekvádorem jsem byl fascinován množstvím přírodních produktů, které Jihoameričané hojně užívají, jak v běžném životě, tak při léčebných procesech. Jelikož v rámci příprav na výstup bojuji s oslabenou imunitou a výškovou nemocí, radím se s místními o možnostech i příčinách. Po několika minutách dostávám sáček plný béžového prášku připomínající zakázané exportované zboží.

Naštěstí se jedná o Maku Horskou, kterou užívají i místní šerpové a obyvatelé vysoce položených vesniček pro zmírnění výškové nemoci a jako energizér pro výstup samotný .
Účinky na sebe nenechávají dlouho čekat a tělo se dostává do fyzické i psychické pohody. A ačkoliv výstup na samotný vrchol nakonec nevyšel, zkušenosti načerpané touto dobrodružnou výpravou byly a jsou stále ve mně. Po návratu do vlasti na internetu vyhledávám dostupné prodejce a objednávám další a další "zázračný prášek" který se osvědčil i jako regenerace organismu při vyčerpávajícím sportovním výkonu a nadměrném stresu v kanceláři.
Uplynulo pět let a do Jižní Ameriky se opět vracím. Po úspěšném výstupu na nejvyšší Ekvádorskou sopku opět navštěvuji místní obchůdky s Makou a přemýšlím, jak tento blahodárný nápoj do republiky přepravit. Vzhledem k podobě prášku to není tak jednoduché, jak jsem si myslel a vymýšlím záložní plán. O záměru informuji svého kamaráda Lukáše, který se chystá pro změnu do Peru.

 

Lukáš:
 

Sice jsem vyslechnul Martinovu vizi, ale vlastně ji nevěnoval pozornost. Do Peru jsem letěl především na dovolenou a rozhodně bez záměru řešit jakýs byznys. Chtěl jsem poznat kulturu a místo profláklých a davových Machu Picchu se spíš podívat do neznámé džųngle a zasněžených hor. Poddá-li se totiž člověk okolí, má to hned několik výhod: všimnete si kam místní chodí, co nakupují a co jedí. Nepočítám-li Limu, neviděl jsem jediného Peruánce, kterému by na rtech viselo retko a překvapila mne i absence kaváren, potažmo nabídky tohoto nápoje v místních lokálech. Čeho však bylo všude vždy dost, byly kuřata, dulce (sladkosti), júgo (džus) a maka.

Zvědavého ihned napadne, proč tomu tak je a nebojí-li se optat, dostane se i odpovědi. Maku místní uznávají jako božský nápoj a jako prevenci na veškeré nemoci. Narozdíl od ní berou kávu, kterou hojně pěstují, jako zboží na vývoz pro západní civilizaci, která u místních není uznávaná pro její nekvalitní účinky. Snadno totiž budí dojem nabuzení, ale je to pouze zástěrka. O co víc vás káva nabudí o to víc pak tělo dostává do energetické disbalance. Stejně tak jak u místních tabák slouží pouze pro šamanské účely a není zneužíván běžnou populací, berou místní i ono kafe, které je pouze zdrojem dobrých peněz a aspoň záminkou pro sociální kontakt lidí daleko za mořem.

Poučen těmito zkušenostmi se zcela náhodně poslední den setkávám s místním vývozcem Maky a po menších peripetiích především na hranicích s nedůvěřivými celníky se ji daří dostat až do srdce Unie.

Michal:

Praktické zařizování zbylo na mně. Poslat část firemního účtu do Peru a pak s napětím očekávat, zda vše vpořádku dorazí. Naštěstí to netrvalo ani měsíc a už nám psali z celního, že tam máme zásilku k proclení. Nasedáme do auta, že to za chvíli odbavíme a jedeme domů. Ze chvíle se nakonec stalo 9 hodin a to především díky vysvětlování, že našedlý prášek z Peru opravdu není to, za co jej mají celníci.

Samotnou maku jsem poprvé ochutnal od Martina po jeho prvním návratu z Ekvádoru a moc mě neoslovila. Po proclení naší zásilky z Peru dávám Mace druhou šanci a jsem příjemně překvapen - chutnala totiž jako božská mana!!!


Vize:

Člověk může být silný, pouze pokud si všímá detailů a je ochoten pochopit tradice a souvislosti. Jedním článkem k pevnému zdraví a silné vůli je právě jihoamerická Maka a jsme rádi, že ji vám můžeme nabídnout.
 
Plnohodnotné prožití vašeho týdne vám přeje Be-Organix